Kadaňský bojovník dokráčel za úspěchem: Radek Zelinka vybojoval historický bronz a stal se nejlepším obráncem mistrovství světa

18/6/2023

Úvod

Příběh, který se dotkl každého z nás, chytl za srdce a zároveň motivuje jako žádný jiný. Radek Zelinka ukázal už mnohokrát, že nic není nemožné. Překonal boj o život, do kterého se vrátil naplno a dokráčel si za svým snem. Před několika lety ho nadchl parahokej, nyní je kapitánem národního týmu, který dovedl z pozice nejlepšího obránce světového šampionátu k historickému úspěchu – bronzové medaili. Přečtěte si příběh kadaňského bojovníka.

Do šestnácti let hrál v Klášterci hokej, následně přešel na florbal, ve kterém oblékal dres našich kadaňských Katů. Ve 27 letech se nicméně v jeho životě vše výrazně změnilo. Při cestě městem ho napadl a surově pobodal jeden ze skupiny mladíků. Absolvoval náročnou operaci, během které přišel o nohu. Čtyři týdny strávil v umělém spánku. V nemocnici poté několik dalších měsíců. 

Chvíli to vypadalo, že přijde i o druhou nohu, náročný boj ale zvládl. Dostatek sil mu dodali rodina, přítelkyně a přátelé. Podporu mu tehdy vyjádřila také celá sportovní republika. Kamarádi z florbalu uspořádali veřejnou sbírku a zprávy s přáním hodně sil mu chodili od sportovních ikon, mezi nimiž nechyběli Tomáš Berdych, Jaromír Bosák či Ondřej Novotný. 

„Když zůstane hlava v pořádku, tělo se s tím popere, donekonečna jsem si to opakoval,“ řekl Radek po letech pro servech Bez frází při vzpomínání na vše, co se mu přihodilo. „Nikdy jsem si neřekl, že na to kašlu. Nikdy bych to nezabalil. Už kvůli rodině, klukům z týmu a všem, kdo mi poslali svůj vzkaz.“

Díky kamarádům z kadaňského florbalového týmu se strhla obrovská vlna podpory a jejich spoluhráč si tak mohl pořídit umělou protézu, která mu nyní umožňuje pohyb. Přátelé z florbalové kabiny mu také pomohli kompletně zařídit nové bydlení. Každý přidal ruku k dílu s tím, co umí.

Po náročných rehabilitacích se celoživotní sportovec vrátil k tomu, co ho v životě nesmírně naplňovalo, ke sportu. Zaujal ho parahokej. V roce 2019 sledoval naši reprezentaci na domácím mistrovství světa před vyprodanou vítkovickou halou. Tehdy ještě koukal na kluky, se kterými je dneska v kabině.

Následně se dal na věc, pomalu začal trénovat a po pár měsících mu do schránky přišla pozvánka na reprezentační soustředění. Začal každý den makat a šel si za svým snem – být mezi světovou špičkou v národním dresu. Dnes už všichni víme, že se mu tento sen požehnaně splnil a úspěšná cesta kadaňské parahokejové hvězdy zdaleka nekončí.

Nekonečno smeknutých klobouků, Radku! 🎩 Držíme palce, ať se ti nadále takto daří, jsi pro všechny vzorem 💙